První pomoc při akutních stavech
První pomoc při akutních
stavech
- BEZVĚDOMÍ - je stav, ve kterém postižený nevnímá
pro poruchu normální funkce mozku. Může se rozvinout postupně nebo
vzniknout náhle a může být způsobeno úrazem, otravou nebo závažnou
chorobou. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo
mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání bez dušení.
Postižený může, než dojde k úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi
zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet při probírání. Nikdy
nenechte bezvědomého samotného. Nikdy nedávejte nikomu, kdo je nebo byl v
bezvědomí nic jíst ani pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu v bezvědomí,
musí být vyšetřen lékařem co nejdříve.
Postup: - šetrně zatřeste postiženým za
ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je v pořádku a jak se cítí - nechte
mu 5-10 sekund na odpověď
- pokud neodpovídá, pokuste se
zjistit reakci postiženého na bolestivý podnět
- když postižený neodpovídá ani
na bolestivý podnět, zjistěte pohledem na hrudník, sluchem a přiložením
tváře k nosu, zda dýchá
- když nedýchá nebo chrčí,
uvolněte dýchací cesty
- když postižený stále ještě
nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty
- když nedýchá ani po uvolnění a
vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to
nutné, i nepřímou srdeční masáž
- podívejte se po jakémkoliv
upozornění na nějakou chorobu, jako je např. průkaz diabetika či cokoliv
jiného; to může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště věnujte
pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, lahviček od
léků, zápachu dechu po alkoholu, acetonu, toluenu apod...
- když postižený dýchá normálně,
uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu Záchranné služby
- do té doby sledujte krevní
oběh, dýchání a stupeň bezvědomí každých několik minut
- SRDEČNÍ PŘÍHODY - srdeční sval potřebuje kyslík,
který dostává krevními cévami srdce - věnčitými tepnami. Srdeční příhody
bývají různé a mají různé příčiny. Především při chorobách srdce nebo plic
může srdeční sval nějaký čas postupně slábnout a může selhat. U
postiženého bude narůstat dušnost a kůže bude namodralá. Někdy způsobuje
zúžení věnčité tepny při středně těžké fyzické zátěži svíravou bolest na
hrudi. To se nazývá angina pectoris. Může se též přihodit úplný uzávěr
věnčité tepny - koronární trombóza (infarkt myokardu). Bolest, která
vzniká, je podobná bolesti při angina pectoris, ale může být mnohem
silnější. Při koronární trombóze se může srdce zastavit. Není možné
nahmatat tep; tato příhoda se nazývá srdeční zástava. Postižený rychle
ztrácí vědomí, protože mozek přestal být zásoben krví, zastavuje se
dýchání.
Postup: - když je postižený dušný a
stěžuje si na silnou bolest na hrudi, posaďte ho do křesla nebo na
podlahu a opřete o zeď
- poraďte nemocnému, aby se
lehce předklonil, pokud mu to usnadní dýchání
- zeptejte se nemocného, zda má
nějaké léky pro srdeční onemocnění - pokud ano, dejte mu je podle
předpisu
- když se stav podstatně
nezlepší do pěti minut, nebo nemocný neměl nikdy srdeční obtíže,
přivolejte ihned sanitku
- když nemocný upadne do bezvědomí
se zástavou srdce, uložte jej na záda na pevnou podložku a zahajte ihned
dýchání z úst do úst a nepřímou srdeční masáž
- DUŠENÍ - ucpání dýchacích cest způsobuje dušení.
Může se přihodit při špatném spolknutí jídla nebo při vdechnutí žvýkačky,
bonbónu, zlomeného zubu, poraněním hrtanu, otokem způsobeným bodnutím
včelou apod. Postižený se náhle chytá zakrk a nemůže mluvit. Pokud se mu
neuleví, může postižený zmodrat v obličeji a žíly v obličeji a na krku se
zvýrazňují. Nepodaří-li se překážku odstranit, postižený ztrácí vědomí.
Postup: - zeptejte se postiženého, zda
může kašlat; pokud může, ať se pokusí předmět vykašlat a nezasahujte
- když nemůže kašlat, udeřte ho
rázně čtyřikrát zápěstím mezi lopatky
- když nepomohou údery do zad
sedícímu či stojícímu postiženému, pomozte mu předklonit se tak, aby jeho
hlava byla níž než hrudník a čtyřikrát ho znovu udeřte, jak je popsáno
výše
- vyšetřete ústní dutinu
postiženého - řekněte mu, aby projel prstem zadní část ústní dutiny a
pokusil se vyjmout jakékoliv cizí těleso (buďte připraven(a) to udělat
sám(a))
- když postižený ztrácí vědomí,
uvolněte a vyčistěte dýchací cesty a zahajte dýchání z úst do úst
Jestliže
se dusí malé dítě, postupujte stejně, ale užívejte menší sílu při úderech do
zad. Malé dítě položte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho hrudníku a
udeřte je čtyřikrát rychle mezi ramena. Kojence položte na své předloktí
obličejem dolů tak, aby mělo hlavu níže než hrudník. Jednou rukou mu podepřete
hlavičku a ramena a druhou rukou je čtyřikrát lehce udeřte mezi ramena.
- ZÁSTAVA KRVÁCENÍ - ke krvácení dochází při
roztržení či přeříznutí kterékoliv cévy rozvádějící krev tělem - tepny,
žíly či kapiláry. Může být vnější, viditelné, nebo vnitřní, které není
vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, žilní krev je
tmavě červená a volně vytéká. Kapilární krev je středně tmavá a z rány
prosakuje. Silné krvácení je vždy naléhavou situací, protože při větších
ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla
dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok nebo i smrt.
Postup: - zraněné místo zvedněte do výše
a stlačte ránu palcem a (nebo) prsty - tlak musí být udržován až 15 minut
(toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem)
- pokud je rána rozsáhlejší,
šetrně, ale pevně stlačte místo nad i pod ranou a dále se zachovejte jako
v bodě 1
- zvedněte a přidržujte část
těla postiženého tak, aby byla nad úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se
zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá stavění krvácení
elevací)
- zraněného nechte ležet; to
zpomalí průtok krve ještě více
- překryjte ránu sterilním
obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány
- když nemáte k dispozici žádný
obvaz, použijte kousek čisté silnější látky bez chloupků
- pokud krev prosakuje přes
přiložený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiložte nový a
zajistěte jej
- pozorujte, zda zraněný nejeví
známky šoku a dle nálezu postupujte dále
- ZRANĚNÍ PÁTEŘE - Páteř je tvořena sloupcem
obratlů, který probíhá od lebky až dolů na konec zad. Je zpevněna vazy a
obklopuje a chrání míchu. Poškození míchy může mít za následek ztrátu
schopnosti pohybu a čití v částech těla pod zraněnou oblastí. Náhlé ohnutí
nebo nešikovné otočení zad či krku může způsobit natažení svalů zad nebo
vazů zpevňujících páteř nebo poškození meziobratlových plotének. Silný
přímý náraz může poškodit jeden či více obratlů. Na zlomeninu páteře mějte
například podezření tehdy, když je někdo vymrštěn z vozidla. Násilný pohyb
hlavy a krku se může přihodit při nárazu na vozidlo zezadu. Může způsobit
závažné zranění svalu či nervu a také může dojít ke zlomení krční páteře.
Lehké zranění se může podstatně zhoršit nesprávným zacházením. Pokud máte
jakoukoliv pochybnost, postupujte tak, jako by byla páteř zraněna.
Nehýbejte se zraněným do příjezdu odborné pomoci.
Postup: - když naleznete zraněného,
který byl vyvržen z auta nebo jinak si poranil páteř, řekněte mu, aby se
nehýbal
- uložte ho co nejpohodlněji v
poloze, ve které jste jej nalezl(a)
- požádejte někoho, aby
zraněnému podržel hlavu, než umístíte podél boků postiženého srolované
kabáty a (nebo) polštáře; počkej na příjezd sanitky
- když je zraněný v bezvědomí a
nedýchá nebo dýchá obtížně, nezaklánějte hlavu, abyste uvolnili dýchací
cesty - postupujte následujícím způsobem
Požádejte
někoho z okolostojících, aby přidržel hlavu zraněného. Jednou rukou uchopte
dolní čelist a povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu s
čelistí. Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo a vyjměte všechna cizí tělesa,
která najdete v ústech.
- ZLOMENINY - tělo má vlastní vnitřní oporu z
kostí, která se nazývá kostra. Kosti obklopují a chrání všechny životně
důležité orgány těla a slouží jako páky, kterými vzájemně pohybují svaly.
Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo prasknout při silném
nárazu, ohnutí či zkroucení. Protože blízko kosti bývají uloženy důležité
cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození
těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí.
Všeobecné příznaky: - silná bolest v místě zranění -
narůstá při každém pokusu o pohyb
- zraněný mohl vnímat či slyšet
prasknutí kosti a mohl vnímat tření konců zlomených kostí
- může se objevit otok a později
krevní podlitina
- postižená končetina nebo jiná
část těla mohou mít ve srovnání s druhou končetinou či stranou
deformovaný tvar
- příznaky šoku
Postup - zlomenina dolní končetiny:
6. nehýbejte
zbytečně se zraněným
7. podržte
končetinu jednou rukou nad a druhou pod zlomeninou a obložte ji srolovanými
kabáty, dekami nebo polštáři a případně znehybněte končetinu přiložením
improvizované dlahy
8. není-li
k dispozici vhodná dlaha, svažte nohy, kolena a kotníky zraněného vhodným
obvazem k sobě
Postup - zlomenina horní končetiny:
9. šetrně
ohněte paži zraněného v lokti a položte ji přes hrudník
10. vložte měkkou vycpávku mezi paži a
trup v místě zranění a znehybněte paži v závěsu
11. pro lepší znehybnění uvažte ještě
široký obvaz kolem paže a trupu - vyhněte se zraněnému místu
12. když nelze paži ohnout, pomozte
zraněnému položit se s připaženou rukou nebo s paží položenou tak, jak je to
pro něj nejpohodlnější
13. vložte vycpávku mezi paži a hrudník
14. šetrně přiložte široké obvazy kolem
paže a trupu - vyhněte se zraněnému místu
Pokud
není bezprostředně nutný transport vlastními prostředky, je lépe s končetinou
nemanipulovat a nezpůsobovat zraněnému zbytečně bolest. Protože blízko kosti
bývají uloženy důležité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se
zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí.
- POPÁLENINY - popálenina je zranění způsobené
teplem. Jako jiné rány narušuje kůži a umožňuje vstup choroboplodným
zárodkům, způsobujícím infekci. Kromě toho dochází k výronu tekutin do
místa zranění a ven z organismu. Tato ztráta tekutin snižuje objem tekuté
části krve (plazmy) a pokud je popálena větší část těla, vzniká nebezpečí
rozvoje šoku. Opaření je stejné zranění znásobené vlhkým teplem. Všechny
popáleniny a opařeniny by měl co nejdříve vyšetřit lékař. Když je popálena
velká část těla, uložte postiženého, chraňte popálená místa před
znečištěním a ošetřete jako při šoku. Nedávejte postiženému nic jíst ani
pít, protože později může být nutné provést výkon v celkové anestézii.
Nikdy neodstraňujte nic, co pevně lpí na popálenině. Nikdy nedávejte na
popáleninu masti, neužívejte vatu ani náplasti.
Postup: - vyprostěte zraněného z
nebezpečí aniž byste ohrozil(a) sebe sama
- jestliže šaty postiženého
hoří, položte ho a uhaste plameny dekou, kabátem nebo vodou
- nedovolte mu pobíhat
- podržte popálené místo pod
studenou tekoucí vodou na 10-20 minut
- není-li tekoucí voda k
dispozici, vložte zraněné místo do kbelíku nebo umyvadla s čistou
studenou vodou
- současně rychle, ale šetrně
odstraňte prsteny, hodinky nebo těsný oděv ze zraněné oblasti dříve, než
začne otékat
- odstraňte nebo odřízněte
jakoukoliv část oděvu, která je nasáknuta chemickou látkou nebo vroucí
tekutinou; dávejte pozor, aby jste se nezranil(a) sám (sama)
- zakryjte zranění sterilním
obvazem dostatečně velkým, aby úplně zakryl popálené místo
- když není k dispozici sterilní
obvaz, zakryjte ránu čistou látkou bez chlupů
- ošetřete postiženého tak,
abyste zabránil(a) rozvoji šoku a vyčkejte příjezdu sanitky
- POLEPTÁNÍ CHEMICKÝMI LÁTKAMI - dotyk s některými
chemickými látkami může vážně poškodit kůži a sliznice. Chemikálie musí
být co nejrychleji smyta vodou. Chraňte své ruce a oči před jakýmkoliv
kontaktem s chemikálií!!
Postup: - poleptané místo omývejte
nejméně 10 minut pod tekoucí vodou
- při omývání odstraňte všechny
kontaminované části oděvu
- pokračujte v ošetřování jako u
popáleniny
- při poleptání oka musí být
chemická látka vymyta z oka co nejdříve
- omývejte postiženou stranu
obličeje pod tekoucí vodou nejméně 10 minut, abyste smyl(a) chemickou
látku z obličeje
- ujistěte se, zda nestéká
kontaminovaná voda přes obličej
- zakryjte oko sterilním obvazem
a lehce jej zajistěte
- postižený musí být ošetřen
lékařem v nemocnici co nejdříve
- ZRANĚNÍ HRUDNÍKU - Poranění hrudníku jsou při dopravních
nehodách častá, protože například řidič může být vržen proti volantu,
přitom může dojít ke zlomenině žebra nebo hrudní kosti. Zranění několika
žeber může způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená žebra na postižené
straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak
nenasává do plic. Kromě toho může ostrý konec zlomeného žebra natrhnout
plíci nebo výstelku hrudní stěny. Někdy může část vozidla prorazit hrudní
stěnu, to způsobí nasávání vzduchu do hrudní dutiny při pokusech zraněného
o dýchání. Plíce na postižené straně splaskne, a pokud postižený zůstane
bez pomoci, může zabránit i druhé plíci v dýchání.
Postup: - přidržte rukou zraněnou část
hrudníku a pomozte postiženému do polohy v polosedě nebo do jiné polohy,
ve které se cítí nejlépe
- když rána nasává vzduch,
přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte leukoplastí na třech stranách
- vzduchotěsné uzavření by mohlo
vést ke stoupnutí tlaku v hrudníku
- pokud je možné, přikryjte ránu
kouskem čisté polyetylénové fólie; přichytněte ji leukoplastí na stejných
třech stranách
- když je postižený v bezvědomí,
uložte ho do stabilizované polohy, zraněnou stranou dolů
- ÚRAZ ELEKTRICKÝM PROUDEM - elektrický proud může
při průchodu tělem způsobit vážné popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu.
I když tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou často hluboké. Kromě toho
může elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních komor nebo srdeční
zástavu; vždy se přitom zastavuje dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv,
nesmíte se dotknout postiženého dříve, než se přesvědčíte, že byl proud
vypnut a že se tím neuvádíte do nebezpečí.
Postup: - vypněte proud, pokud je to
možné a přivolejte lékařskou pomoc
- když je postižený v bezvědomí,
zkontrolujte dýchání, jestliže nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a
pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáž
- když je postižený v bezvědomí
a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy
- ošetřete všechny popáleniny a
zabraňte rozvoji šoku
- EPILEPSIE - je sklon k záchvatům (s křečemi i
bez nich) způsobený krátkou poruchou elektrické aktivity mozku. Jsou dva
hlavní typy záchvatů - velký záchvat a malý. Malé záchvaty proběhnou často
nepozorovány. Když uvidíte někoho ve velkém záchvatu, nebuďte
vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnažte
udržet postiženého v klidu vleže. Nikdy nedávejte nic postiženému do úst -
zvláště ne své prsty!! Nikdy nedávejte postiženému nic jíst ani pít.
Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí: - náhlé bezvědomí; postižený
může při pádu vyrazit neobvyklý výkřik
- svaly ztuhnou, pak se uvolní a
začnou křeče - ty mohou být velmi silné
- kolem úst se může objevit pěna
- ta může být zbarvena krví, pokud si postižený zranil jazyk nebo jiné
místo v ústech
- po skončení záchvatu, obvykle
během asi pěti minut, postižený opět přichází k vědomí, ale může být
omámený a zmatený (to může trvat až hodinu, postižený může být též
ospalý)
Postup:
5. zůstaňte
klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu záchvatu např. násilným
otevíráním úst a vytahováním jazyku
6. uvolněte
prostor kolem postiženého, aby se nezranil
7. pokud
je to možné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu
8. když
ustanou křeče, uložte ho do stabilizované polohy
9. po
záchvatu byste měl(a) zůstat u postiženého do příjezdu lékaře
- KOLAPSOVÝ STAV - je krátkodobý stav bezvědomí,
ke kterému dochází, když je dočasně snížen průtok krve mozkem. Dochází k
němu např. když někdo stojí dlouho nehybně v horku; pohyby nohama a nebo
změna polohy mohou kolapsu zabránit. Vleže s nohama nad úrovní hrudníku
dojde obvykle k rychlému a úplnému uzdravení.
Postup: - postiženého položte a zvedněte
mu nohy nad úroveň hrudníku
- uvolněte oděv kolem krku,
hrudníku a pasu
- ujistěte se, že má postižený
dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář
- pokud máte jakékoliv
pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc
- OTRAVY JEDY A LÉKY - jsou to látky, které mohou
při dostatečné dávce dočasně či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se
dostat do těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím, injekcí pod kůži,
mohou se vstřebávat kůží. Nenechávejte postiženého samotného. Když
postižený spolkne žíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení;
cokoliv, co způsobilo popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět.
Jedy a léky zamykejte a ukládejte z dosahu dětí!! Nedovolte dětem
přibližovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s jedovatými plody.
Příznaky: - postižený může být ospalý nebo
i v bezvědomí
- poblíž postiženého mohou být
obaly od jedovaté látky, ztracené tablety nebo jedovatá rostlina
- popáleniny kolem úst, když
postižený požil žíravinu
- je možné zvracení nebo průjem
v pozdějším stádiu
- mohou být i křeče
Postup:
6. když
je postižený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl a v jakém množství,
protože může kdykoliv ztratit vědomí
7. přivolejte
lékaře nebo sanitku
8. sdělte
jim, co si myslíte, že postižený snědl
9. ten,
kdo přijímá vaše hlášení, vám může poradit co dělat, než přijede lékařská pomoc
10. když je postižený v bezvědomí a
dýchá, uložte ho do stabilizované polohy a ošetřujte ho stejným způsobem jako
při bezvědomí
11. když je nutné dýchání z úst do úst,
buďte opatrný(á), aby se jed nedostal i do vašich úst
12. je-li to možné, smyjte jed z tváře
postiženého a použijte dýchání z úst do nosu
13. když jste si jist(a), že postižený
nepožil žíravinu, ale snědl pouze tablety, můžete mu pomoci k zvracení
podrážděním zadní části hrdla prstem
14. zajistěte všechny léky, prázdné
obaly nebo zbytky jedu nebo plodů u něho nalezených a také vzorky jeho zvratků
pro laboratorní rozbor
- ŠOKOVÝ STAV - je to stav, ve kterém selhává
krevní oběh zásobující tkáně kyslíkem. Může mít mnoho příčin, které lze
rozdělit do dvou hlavních kategorií. Za prvé, může poklesnout množství
cirkulující krve natolik, že již nestačí k zásobení buněk kyslíkem a
živinami. Za druhé, může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak,
nebo může dojít až k zástavě srdce. Pro život nezbytné buňky mozku mohou
zahynout již po třech až pěti minutách bez kyslíku. Šok může být následkem
krvácení - vnějšího nebo vnitřního; srdeční příhody; nebo ztráty krevních
tekutin po rozsáhlých popáleninách; těžké alergické reakce; vážného
zvracení nebo průjmu; může doprovázet silnou bolest. Nedávejte postiženému
nic jíst ani pít; může být později nutná celková anestézie.
Příznaky: - kůže zbledne; to je
nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech)
- kůže je chladná a vlhká potem
- tep je rychlý a slabý
- dech je povrchní a rychlý
- postižený může být neklidný a
může začít zívat
- postižený může mít silnou žízeň
- může ztratit vědomí popř. i
zemřít, pokud mu není poskytnuta odborná pomoc
Postup:
8. pokud
postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení
9. uklidněte
postiženého a hýbejte s ním co nejméně
10. uložte postiženého; zvedněte mu nohy
podložením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uložte do
stabilizované polohy
11. pečujte o pohodlí postiženého, např.
ho zabalte do deky, když je mu zima
12. jestliže postižený upadne do
bezvědomí, musíte zabezpečit základní životní funkce
- POČÍNAJÍCÍ POROD - těhotenství trvá normálně 40
týdnů, počítáno od 1. dne poslední menstruace. Známkami nastávajícího
porodu jsou: odtok plodové vody, krvácení, odchod krvavého hlenu a
jednoznačné, přetrvávající, pravidelné děložní stahy (kontrakce).
Spontánní porod dítěte probíhá v několika fázích. Otevírací doba začíná s
prvními děložními stahy a končí otevřením děložní branky. Na konci
otevírací doby dochází v typickém případě k protržení vaku blan, přičemž
normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda. Vypuzovací doba probíhá od
okamžiku úplného otevření děložní branky až do porodu dítěte. U
prvorodiček trvá obvykle 15 - 30 minut, u vícerodiček méně. Je-li
vypuzování plně v chodu, nastupují porodní bolesti každé 2 - 3 minuty a
trvají 60 - 70 sekund. Poporodní doba trvá asi 30 minut po porodu a během
ní se má placenta zcela odloučit a poporodními kontrakcemi vypudit.
Dříve než zavoláte lékařskou pomoc, je důležité zjistit od rodičky následující údaje: - kolikátý je to porod
- v jakém měsíci (týdnu)
těhotenství se rodička nachází
- jak časté jsou stahy dělohy
- jestli odtekla plodová voda
Další postup:
5. jestliže
zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího porodu, zavolejte neprodleně
lékařskou pomoc!! Není-li odborná lékařská pomoc k dispozici, postupujte dle
následujících pokynů
6. je-li
interval mezi stahy delší než 10 minut, nechte rodičku klidně ležet na zádech
nebo levém boku, pravidelně a hluboce dýchat
7. je-li
interval mezi stahy kratší než 5 minut, zklidněte rodičku a nechte ji dýchat
povrchně a mělce; vyzvěte ji, aby při stahu dělohy netlačila
8. jestliže
začal vlastní porod odtokem plodové vody, popř. je již zřetelná hlavička v
porodních cestách, uložte rodičku na záda, podložte ji prostěradlem a snažte se
ji uklidnit
9. vyzvěte
rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně tlačila, mimo stahy hluboce dýchala
10. v průběhu porodu přidržujte dítě při
průchodu porodními cestami; nepoužívejte násilí, tahání, přetáčení apod.
11. je-li dítě obtočeno pupečníkem,
uvolněte jej
12. první ošetření novorozence spočívá v
uvolnění (odsátí) horních cest dýchacích a kontrole základních životních
funkcí. Nejdůležitějším kritériem zhodnocení základních životních funkcí
novorozence je spontánní dýchání. To musí nastoupit nejpozději 1 - 1,5 minuty
po porodu a projevit se silným křikem. Nedojde-li k spontánnímu dýchání, musí
být neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence dýchání a dechový
objem musí být přizpůsobeny novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence
dýchání asi 30 - 40 / min, dechový objem asi 15 - 20 ml.
13. spontánně dýchajícího novorozence
zabalte do prostěradla a položte matce na prsa
14. pupeční šňůra nemusí být přestřižena
ihned po porodu. Pokud nejde o situaci ohrožující život novorozence nebo
rodičky, pupeční šňůru nestříhejte ani neřežte a vyčkejte příjezdu lékaře. V
opačném případě lze pupečník podvázat, ale pokud možno co nejdále od dítěte
15. pokud došlo k odloučení placenty a
jejímu vypuzení ještě před příjezdem lékaře, zabalte ji a uložte vedle rodičky
při podvázaném pupečníku.
- KRVÁCENÍ Z NOSU - je obvykle způsobeno nárazem
na nos, nebo někdy i silným kýchnutím či smrkáním. Někdy se může spustit
krev z nosu bez patrné vnější příčiny (např. z důvodu vysokého krevního
tlaku).
Postup: - postiženého posaďte a řekněte mu,
aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu a dýchal ústy
- nos je nutné držet asi 10 - 20
minut; buďte připraven(a) postiženému pomoci
- dejte postiženému nějakou
nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; polykání může narušit
krevní sraženinu, spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení
- když se krvácení zastaví,
poraďte postiženému, aby delší dobu nesmrkal, protože se tím může
krvácení obnovit
- když se krvácení nezastaví do
20 minut, přivolejte lékařskou pomoc
